Vyhľadávanie
Diskusia
Pridať príspevok| rychlik | 20. September 2010 |
| 1. Pre česko - slovenske ludovky ti bohate staci obycajna 2 radovka (ale najradsej s poltonami). 2. Pri ladeni B-Es-As treti rad nie su poltony, ale cely Asdur. Mas tam B-dur, Es-dur, As-dur. 3. Ja osobne by som 2 a pol radovku vobec nechcel. Je to zbytocny prepich, ktory pri tych beznych ludovkach takmer vobec nevyuzijes. | |
| samouk | 20. September 2010 |
| mam jednu otazku na znalejsich odo mna Aky je rozdiel medzi 2 radovou a 2 a pol radovou heligonkou ?? Toho pol radu su same poltony vsetko, ci ako mam tomu chapat ?? Ja mam sice B Es As a tie horne gombiky su poltony tak predpokladam, ze aj na dvojradovke je to tak Chcem si kupit dvojradovku a neviem ci mam radsej investovat viacej a kupit si tu dvaapol radovu alebo mi to bude viacmenej na prd Dik za radu :) | |
| j.m | 20. September 2010 |
| ale ona proste nepodfukuje...aspom neviem o tom...mozno dake minimum... je ladena es as... ale ja viem ze su to vysoke tony ale proste slabo hraju vrchne tony... | |
| . | 20. September 2010 |
| Vyprával som s Jozefom Rybárom a viem tak, že odchod je v sobotu 25.9.2010 o 7,00 s pred sokola. A ty čo to majú bližšie do štefanovej, tak o 8,00. Ale radšej zavolajte na číslo 0911 794 195. | |
| pre j.m. | 20. September 2010 |
| to nema s ladenim nic spolocne. su to proste prilis vysoke tony a ak mas navyse heligonku co "podfukuje" tak proste ten jazycek slabym tlakom nerozozvucis. bud hraj silnejsie alebo si kup lepsi nastroj alebo si ju skus dat nejak pretesnit? | |
| Piťo | 20. September 2010 |
| Vyzera to tak, ze chlapci z turcianksej heligonky.sk zabudli na registraciu domeny a vyprsala im lehota. Alebo niekto mal velke oci vyrobit a spravovat webstranku. Nezda sa to ale je to dost narocna praca. A este ked sa to ma tahat z vlastnych penazi tak je to od nas - uzivatelov az neocenitelne. Vdaka nasmu adminovy Petrovi, ze nasa heligonka funguje tak ako ma !!!!!!!!!!!! | |
| j.m | 20. September 2010 |
| ja sa cem spytat ci sa da este naladit heligonka ktorej vrchne tony uz malo zneju... len pri silnom tahani mechu... | |
| Jozef M | 20. September 2010 |
| Max o pol tona?!! O tón preladiť je to demolácia hlasov. Dá sa preladiť jeden dva hlasy v helig. to nie je poznať,ale celú nie!! | |
| Peter Janiš | 20. September 2010 |
| Neviete niekto,či platí túto sobotu ten výstup na Rozsutec s heligonkou a či je možné sa pripojiť aj keď niesom člen Turčianskej heligonky?Nemôžem sa pripojiť na ich web.Ďakujem | |
| HeHe | 20. September 2010 |
| izo: nie som ladic, ale pocul som ze da sa s tym hybat tak +/- pol tona... neviem, mozno by sa dalo aj o cely ale otazka je akoby to znelo a ci nie je lepsie potom vymenit radsej hlasy za DG rovno | |
| izo | 20. September 2010 |
| otazka, mozno stupidna, ale za pokus to stoji. Da sa C/F-ka preladit na D/G-cku ??? :D | |
| Jozef M | 17. September 2010 |
| Tato chrom .helig. na prezent.má aj chromat. basy. Vojdu tam 11 chromatické hel.basy. Každý bas s jedným veľkým jazýčkom rovnako znejúcim (hlboky bas cca10cm.3cm). vypomáha mu z akordovej časti ton o oktávu vyšší. Akordová časť 2krát 12 chromatic. tónov. K tomu príslušná mechanika na prerozdeľovanie tónov a vytváranie akordov. Spôsob hry ako na klávesovej har. Prvý vnútorný rád --helig. tony prislúchajúce k základným helig.tónom v druhom rade( zakl. ton C prisluch. ton E .)Celkovo je 22 gombíkov basových. Tým sa dajú vytvárať rôzne basové pochody.Tretí rad--akordy durové, Štvrtý rad--akordy molové.Musí to znieť fantastický . | |
| Jarda | 17. September 2010 |
| Dobře, neměl jsem ji v ruce, takže nemohu říct s jistotou o jaký typ se jedná. S basy je samozřejmě pravda co píšete. U diskantu nejde jen o to, že má černé a bílé knoflíky, ale o to, že jejich rozložení zase naopak přesně odpovídá hmatníku chromatického akordeonu. Není vyloučeno, že se jedná o nějakou předělávku z původní chromatiky a tak nemá smysl se o tom dohadovat. Snad někdo jiný najde lepší příklad o tom, že "heligonková chromatika" existuje. | |
| Kontakt: jaroslav.mazura@tiscali.cz | |
| Miro S. | 17. September 2010 |
| Myslím páni, že je to štvorradová heligónka. Je vidieť podľa basov, že ku každému radu prislúchajú dva gombíky z vonku (bas + priznávka, tónika a dominanta) a dva gombíky z vnútra, tiež bas + priznávka (subdominanta, resp. molové). To, že má medzi bielymi aj čierne gombíky ašte neznamená, že je to chromatická harmonika. Už som také opravoval a boli to heligónky. Píšem samozrejme o harmonike Stibitz, o ktorej píše Jarda a udáva jej adresu /bazar atď/. | |
| Jarda | 17. September 2010 |
| Pokud by šlo o 4radovů heligonku proč by měla barevně rozlišené knoflíky ve stylu chromatiky ? | |
| Kontakt: jaroslav.mazura@tiscali.cz | |
| daniel | 17. September 2010 |
| Jarda, myslím, že sa nejedná o chromatiku, ale 4-radovú heligónku | |
| Jarda | 17. September 2010 |
| Juro, pětiřadová to sice není, ale pokud jde o chromatiku co se týče diskantu, je jedno, jestli jde o pěti, čtyř, nebo dokonce třířadovku. Řady 4 a 5 jsou stejně jen tzv. výpomocné a pouze opakují tóny ze základních tří řad. | |
| Kontakt: jaroslav.mazura@tiscali.cz | |
| Peter | 17. September 2010 |
| A máme to! Kamarát Miro mi poslal kraťučke video heligonovej chromatiky. Dal som ho do PREZENTÁCIE, až budem mať fotografiu, tak pridám aj do galérie. Asi o takom niečom diskutujeme. Bolo by zaujímavé počuť jej zvuk a i odskúšať aká je mechanika, váha, ako sa na nej hrá... | |
| Kontakt: peter@seman.sk | |
| Juro | 17. September 2010 |
| Jarda, to je taký pěkný, ale to nie je 5 radová. Ale podobne vypadala aj tá čo som tu už spomínal. | |
| Jarda | 17. September 2010 |
| Reaguji na tému „heligonovej chromatiky“ a posílám odkaz na obrázek takového nástroje. http://harmoniky.info/old/images/bazar/obrazy/stibitz.jpg Byla v sekci Bazar na www.harmoniky.info ale bohužel už je prodaná. Podle mého názoru jde o nástroj, který se snaží spojit to nejlepší ze dvou typů harmoniky, tedy heligonky a chromatiky v jeden celek. Všichni víme, že basů na heligonce je omezené množství se kterým je mnohdy docela problém si vystačit. Na druhé straně jsou však daleko robustnější a díky tomu mají takové hlasové dispozice, o jakých si chromatikáři mohou v basové části nechat jenom zdát. Je to jeden z mnoha důvodů proč jsou heligonky dodnes i přes veškerá svá omezení stále tak oblíbené. Hluboký bas prostě tvrdí muziku. Otázkou zůstává, nakolik je takové spojení vhodné. Pokud je uspořádání basů diatonické stejně jako na heligonce, může to být pro chromatikáře zvyklého na stejnozvučný princip dost matoucí a problematické. Bude se totiž muset naučit pracovat s měchem podobně jako heligonkář. Jsou-li basy stejnozvučné, tedy vydává-li každý jeden knoflík stejný tón na tlak i na tah, pak logicky se omezuje množství použitelných tónů a tudíž je nelze s opravdovými heligonkovými basy srovnat. Bohužel jsem neměl ještě příležitost si takový nástroj vyzkoušet, ačkoli by mne to velmi lákalo. Budu tedy rád, když se dozvím, co si o tom myslí ostatní, nebo pokud se přihlásí do diskuse někdo, kdo má s takovým nástrojem vlastní zkušenost. Děkuji také panu Peteru Semanovi za to, co dělá pro heligonkáře na Slovensku a s potěšením konstatuji, že jeho web heligonka.sk je přínosem i pro nás v české republice. | |
| Kontakt: jaroslav.mazura@tiscali.cz | |
